Dostat se do insolvence neznamená, že člověk přestal pracovat.
Znamená to, že se dostal do situace, kterou se snaží řešit.
Realita je ale jiná.
Lidé v insolvenci popisují, že:
- jsou bráni jako méněcenní,
- automaticky podezřelí,
- a jako někdo, kdo „nemá právo chtít víc“.
Zaměstnavatelé si zvykli, že:
- člověk v insolvenci mlčí,
- vezme horší podmínky,
- bojí se odejít.
A to má dopad i na ostatní.
Lidé v exekucích a insolvencích často přijímají podhodnocené nabídky,
čímž:
- klesají mzdy,
- deformuje se trh práce,
- a normální výdělek přestává stačit na život v České republice.
Minimální mzda dnes není životní standard.
Je to přežívání.
Tímto tématem se budeme zabývat.
Protože dluh nemůže být důvodem k modernímu nevolnictví.
Některé věci se píšou proto, aby člověk věděl, že není blázen.
… více souvislostí a další díly.
- Tento text popisuje obecný jev.
- Konkrétní příběhy, jména a postup řešení jsou součástí uzavřené části projektu.
- Z důvodu ochrany členů projektu nejsou jména ani konkrétní role veřejně uváděny.